Meahciráđđehus lea okta Kallio-prográmma guimmiin. Kallio-guoimmit ruhtadit ja plánejit láserskánnen- ja áibmogovvaprográmma ovttas. Áibmogovat ja láserskánnenmateriálat leat dehálaš luohtehahtti doaibmama sihkkarastimii buot guimmiide. Materiálat leat čoggojuvvon jagi 2020 rájes álbmotlaš prográmmaid mielde.

Eanamihtidanlágádusa buvttadan áibmogovva- ja láserskánnenmateriálaid vuođul čoggojuvvojit ovdamearkka dihte dieđut sierra luonddutiippain. Materiálaid ávkkástallet Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid máŋggain sierra bargguin.

– Eanamihtidanlágádusa buvttadan áibmogovat geavahuvvojit dáppe juohke beaivve. Daid haga min bargguid ii oktageardánit sáhtášii bargat, muitala spesiálaplánejeaddji Elisa Pääkkö Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.

Govvamateriálat adnojit máŋgga láhkái iešguđetlágan ulbmiliidda.

– Láserskánnenmateriálaid vuođul sáhttit ovdamearkka dihte meroštallat ádjagiid, maid háliidit deavdit. Ovddežii dikšumiin ja luonddudikšumiin viggat máhcahit guovllu luondduviđá dillái dahje bajásdoallat dan máŋggahámatvuođa, Pääkkö lohká.

Historjjálaš áibmogovat fas veahkehit oažžut oppalašgova guovllus ovdal leamaš šaddodagas.

– Historjjálaš áibmogovain mii leat maiddái fuomášan dálkkádatnuppástusa mearkkaid, ovdamearkka dihte goahcceorda lea allánan duoddariin.

Spesiáladearvvuođat Davvi-Supmii

Giđđa ja geassi 2021 ledje dálkkiid dáfus oalle buorit. Materiálaid besse čoaggit olahusmeriid: láserskánnenmateriálaid sullii 60 000 njealjehaskilomehtera ja áibmogovaid badjel 120 000 njealjehaskilomehtera guovllus. Dát lea čielgasit eambbo go ovdal. 

Kártačoakkáldathoavda Heli Laaksonen Eanamihtidanlágádusas sádde ilolaš spesiáladearvvuođaid Korvatunturii, áimmus johtti reaga geainnu plánejeaddjiide:

– Mii oaččuimet áibmogovvet jagi 2021 Davvi-Lappis digitálalaš áibmogovvenkámerain daid maŋimuš guokte guovllu, mat leat govvejuvvon dalle go govvemii atne ain filmma. Dát olles Suomas leat viimmat fidnemis digikámerain govvejuvvon materiálat.

Dieđuid beaivádeapmái lea garra dárbu

Davimus Suoma guovllus čoggojuvvon materiálain illuda maiddái Meahciráđđehusa spesiálaplánejeaddji Anna Tammilehto, gii vástida Badje-Lappi luonddu gáidduskártenfidnus Luonddubálvalusaid oasil.

– Luonddutiippaid leat inventeren suodjalanguovlluin 1990-logu rájes ja dieđuid beaivádeapmái lea garra dárbu. Mii dutkat áibmogobba-, láserskánnen- sihke satellihttagovvaarkiivvaid ávkkástallama vejolašvuođaid ovdamearkka dihte das, mo lagešvuvddiid ođasmuvvama sáhtášii árvvoštallat daid vehkiin, Tammilehto muitala.

Eananspáppa váivvideaddji koronapandemiija lea ožžon suopmelaččaid johtit mehciide. Dákkárašge albmanusaide ja daid váikkuhusaide sáhttá ráhkkanit boahtteáiggisge buorebut, go ávkkástallat áibmogovven- ja láserskánnenmateriálaid.

– Korona áigge álbmotmehciid geavaheapmi lea lassánan sakka. Oktan min boahttevaš mihttomearrin lea čielggadit, mo geainnuid gollama čuovvuma ja nuppi dáfus ođđa geainnuid plánema sáhtášii boahtteáiggis bargat láserskánnenmateriálaid vehkiin, Tammilehto joatká.

Juovlaskeaŋka olles álbmogii

Buot dán jagi áigge čoggojuvvon áibmogovven- ja láserskánnenmateriálat leat juo fidnemis sierra Eanamihtidanlágádusa bálvalusain.

– Kallio-ovttasbarggus lea fápmu. Dan haga mii eat sáhtášii čoaggit ja fállat servvodaga atnui ná viiddes materiálaid, Laaksonen muittuha.

Atnui váldojuvvon materiála lea olles servvodaga ávkin.

– Gal sáhttá lohkat, ahte dát váldoáššis rahpasit juohkimis orru materiálat leat juovlaskeaŋka midjiide buohkaide suopmelaččaide. Daid vehkiin atnit buori fuola servvodagas ja birrasis, Laaksonen loahpaha.

Lassedieđut:

Kártačoakkáldathoavda Heli Laaksonen, 029 531 5279, ovdanamma.sohkanamma@maanmittauslaitos.fi

KALLIO-prográmma ja ovttasbargoorgána

KALLIO-prográmmain oaivvilduvvo láserskánnen- ja áibmogovvenprográmmaoppalašvuohta. Álbmotlaš áibmogovvenprográmma buvttada govaid Suomas golmma jagi gaskkaid ja láserskánnemiid oažžut guhtta jagi gaskkaid. Davvi-Lappis gaska leat guhkit. Álbmotlaš prográmmaid hálddaša KALLIO-ovttasbargoorgána, mas lea ovddastus Eanamihtidanlágádusa lassin Borramušgálvovirgedoaimmahagas, Metsäkeskusis ja Meahciráđđehusas. Ovttasbargoguoimmit juhket goluid ja plánejit barggu nu, ahte garvet ovdamearkka dihte badjálas barggu.