Oastte váldosiid ja duođaštusaid

Eananmihtidanlágádusas sáhttá oastit váldosiid ja duođaštusaid, mat sisdollet giddodatdieđuid, sihke vistediehtovuogádaga čáláhusaid.

Persovdnaáššehasaide áššiid dikšunbálvalusas

Jođáneamos ja hálbbimus vuohki lea oastit váldosiid ja duođašusaid áššiid dikšunbálvalusas (suomagillii). Váldosat doaimmahuvvojit pdf-fiilan šleađgaboastta bakte. Oačču iežat šleađgabostii láddenliŋkka, mas sáhtát vurket ja čálihit fiillaid.

Áššiid dikšunbálvalus lea doaisttážii dušše persovdnaáššehasaide.

Persovdnaáššehas sáhttá oastit vistediehtovuogádaga čáláhusaid doaisttážii dušše áššehasbálvalusasteamet, mas sáhttá háhkat maid váldosiid ja duođaštusaid, mat sisdollet giddodatdieđuid.

Váldosat, duođaštusat ja čáláhusat, mat vuvdojuvvojit

Vállje iežat dárbbašan váldosa dáin molssaeavttuin.

Lágačuorvvaduođaštus

Giddodaga eaiggátdieđut oidnojit lágačuorvvaduođaštusas. Lágačuorvvaduođaštusa sáhttá diŋgot giddodagas dehe mearreviidodagas.

Losadusduođaštus

Losadusduođaštusas bohtet ovdan registarii girjejuvvon giddodahkii čuohcci giddehusat, earenoamáš rievttit sihke muittuhusdieđut.

Losadusduođaštusas oidno diehtu vejolaš bántagirjjiin, láigorivttiin, hálddašan-, ealáhat- dehe geavahanrivttiin, hálddašanjuohkinsoahpamušain dehe olggosmihtidanmerkemiin.

Giddodatregisttarválddus

Giddodatregisttarválddus doallá sisttis giddodaga vuođđodieđuid dego giddodatdovddaldaga, registrerenbeaivemeari ja viidodaga.

Dasa lassin váldosis lea diehtu earret eará giddodatregisttarovttadaga hápmahuvvamis, lávain, losadusain ja geavahanrivttiin sihke ossodagain oktasaš guovlluide.

Giddodatregistara gártaválddus

Giddodaga guovllut oidnojit deattuhanmerkemiin gártaváldosis. Juos giddodahkii gullet eanet go okta spálta, vuosttaš siiddus oidnojit buot spálttat oktanis. Dán maŋŋel juohke spálta čájehuvvo iežas siiddus.  

Láigoriekteduođaštus

Láigoriekteduođaštus muitala giddodaga láigoheaddji. Váldosa diŋgoma várás dárbbašuvvo lágádusdovddaldat, mii gávdno láigoaddi sádden eatnama láigorehkegis.

Geavahanriekteovttadatválddus

Geavahanriekteovttadatválddus muitala vuođđuduvvon geaidnorivttiin ja eará losadusain. Das čilget omd. priváhtageainnu geaidnogotti namma, dovddaldat ja oktavuohtaolbmo dieđut (juos ilmmuhuvvon) sihke logahallan giddodagain, maid viidodagas geaidnu manná. Válddus ii leat oažžunsajis áššiid dikšunbálvalusas, diŋgo váldosa áššiid dikšunbálvalusas.

Válddus giddodagaid gávpehadderegistaris

Sáhtát diŋgot giddodagaid gávpehadderegistaris ovttaskas giddodaga gávppi haddedieđuid. Váldosis eai oidno oasti dehe vuovdi dieđut. Válddus ii leat oažžunsajis áššiid dikšunbálvalusas, diŋgo váldosa áššehasbálvalusas.

Oasusvistečáláhus (Vistediehtovuogádat)

Oasusvistečáláhusain buktojuvvojit ovdan vuođđodieđut fitnodagas ja visttiin sihke dieđut vistti eaiggádiin, bántemis ja ráddjehusain.

Oasusvistečáláhusa diŋgoma várás sierranastindiehtun dárbbašuvvo dállofitnodaga f-duođaštus ja namma sihke vistti dárkkes čujuhus (omd. Mannerheimintie 8 A 1b). Maiddái oasusvistti eaiggáda nama gánnáha namuhit diŋgomis, juos dat lea dieđus. Čáláhus doallá sisttis persovdnadieđuid, nu ahte geavahanulbmil ferte ilmmuhuvvot, omd. loana addin.

Čáláhus ii leat oažžunsajis áššiid dikšunbálvalusas, diŋgo čáláhusa áššiid dikšunbálvalusas.

Oasuslogahallan (Vistediehtovuogádat)

Oasuslogahallan lea váldoáššis fitnodaga ja osolaččaid atnui dárkkuhuvvon čáláhus oba dállofitnodaga visttiin ja daid eaiggádiin. Dieđut, mat gusket fitnodaga ja oasusvistti, sihke eaiggáda namma leat almmolaš dieđut.

Oasuslogahallama diŋgoma várás dárbbašuvvo dállofitnodaga f-dovddaldat ja namma. Čáláhusas oidno olbmo namma. Dállofitnodaga osolaš dehe eará olmmoš, geas lea ákkastallon geavahanulbmil, sáhttá oažžut oasuslogahallamis veršuvnna, mas čájehuvvo maid olbmo riegádanáigi ja čujuhus. Oasuslogahallan ii doala sisttis bántemiid ja ráddjehusaid, mat gusket visttiid, nu ahte loana addit dárbbašit oasusvistečáláhusa.

Čáláhus ii leat oažžunsajis áššiid dikšunbálvalusas, diŋgo čáláhusa áššiid dikšunbálvalusas.